Mám teď před Vánocemi takovou poetickou náladu, a tak jsem napsal i takovou malou vánoční básničku. Tak doufám, že se bude líbit. Jinak, bídáci, šťastné a veselé a šťastný a veselý. A hlavně pevný krok na Nový rok!
A šel dál po cestě,
Ke své žádné nevěstě,
Neviděl dál, nespěchal nic,
Poslední polibek zdobil mu líc.
Zlomený úsměv, tělo měl vláčné,
Netušil, kdy zase přemýšlet začne.
Můj čas, to jsou jen chvilky takové, můj čas, se ocit v tísni časové…
Je Věnceslava, a noc již hasne,
jen Slunce pod obzorem ještě vázne.
Čeká na ten správný čas,
aby zemi ozářilo zas.
Uvadla růže v záhonu pěstěném,
bez žádné příčiny..teď je z ní prach.
Ve višňovém sadu cítit je osoba..strach,
kolena třesoucí..je ve světě svém zasněném.