Slyšela jsem, že v Česku paří slunko, tak se chválím, že je tady maximálně 15 stupňů a prší asi 23 hodin denně. Po dvou dnech začala fungovat antikoncepce – už nikdy nechci žádné děti. 🙂 Neverending story about crying, cleaning, and running…
Ahooooj, jak jsem slíbila, tak činím. 😛 Zdravím ze Suisse. Žiju, jsem v pořádku a… přemýšlím, co by vás mohlo zajímat. V hospodě jsem zatím nebyla, takže ceny piva vám hned tak nepovím, ale je drahé. 😀 Jinak je to tu úplně vtipné, strašně moc lidí, cizinců… A jo, to jsem chtěla – mám dost kliku na bydlení, škola je na hlavní třídě a ja téééž bydlím na hlavní třídě, mám to asi dvě minuty pěsky. Prostě paráda. A výhled z okna přímo na Ženevské jezero. Prostě au bord du Lac. No, tak to tam pěkně přežijte, stejně se už jen flákáte, nudíte… No, rozhodně nevykonáváte žádnou duchaplnou činnost. Donc, bon courage u vysvědčení a pořádně to oslavte (o tom nepochybuju). 😛 Kdybyste se chtěli na něco zeptat (je doute), tak se klííďo píííďo ozvěte. 🙂 Zatím zdrarec et bisou!
Přátelé, kamarádi, spolužáci… Udělal sem svého času slideshow z mojich fotek z Ameriky a myslím, že mnohé z Vás by to zajímalo. Inu přemohl jsem svou lenost, uploadoval jsem to na YouTube a tady to je. Veškeré komentáře ocením…
Pozorte mezuláni, dneska jsem potkal Vašeho nového spolužáka Libora a hodlám Vám k němu poskytnout pár bližších informací. Vrací se po roce z Austinu v Texasu, kde ho lstiví Američané nenechali složit maturitu a proradně jej uvrhli do třetího ročníku. Každopádně si to prý dost užil, měl matiku, fyziku, počítače, zkrátka takový technický freak, tak si ho snad Zába s Hosejem užijí :). Zajímavé na něm je, že se přesunuje na takovém tom vysokém kole. Loni byl druhý v soutěži a nejlepší reklmaní spot pro Inpost. Dřív chodil do budoucí Oktávy B. Nestihl jsem Vám ho vyfotit, ale hned jak ho příště potkám (což mám v plánu), tak poskytnu bližší informace. Na Mistrovství ČR historických velocipedů skončil v roce 2006 6. v kategorii mužů, když první místo uzmul populární kolejezdec Pepa Zimovčák.
Tak je to tu… skončil školní rok a naše islandská spolužačka odlétá. Na rozloučenou je tady pro celou třídu její rozlučný dopis, za jeho naskenování děkuju Katce!
Krokodýl mě sice ještě nesežral (ale taťka už měl skoro namále) a je tu strašně vedro, ještěrky, kobylky a podobná havěť, ale pořád lepší než ve škole. 😉
Mrkněte sem. Našla to moje mamka a nevím kolik z vás Britské listy navštěvuje, tak to sem přibližuju. Každopádně jsou to zajímavé články, dle mého názoru, a stojí za přečtení. Zvláště to o učitelích.
Když už zde byl započat trend nových telefonních čísel, tak yá teda mám yako taky nové… Vlastně yá mám obě čísla, ale pokud se mě budete snažit někdy kontaktovat, tak ye větší pravděpodobnost, že mě zastinete na mém novém čísle od kyslíků…