Výlet – Vápenky 2006
18. 6. 2006 | Autor: Loyda_Aleš | V kategorii: Cesty


Taxem právě poobědval, chystám se na fotbal a teď co mám jestě trošku volného času se odhodlám něco napsat.

Takže školní výlet bych popsal jako super tři dny se třídou, kde jsme hráli hry, zpívali si, povídali a chodili na překrásné vycházky, které mě osobně moc bavily.

První den jsme po cestě vlakem, aftobusem a pěší tůře dorazili do místa, kde jsme měli ty tři dny strávit. Očekával jsem nečekané, ale po zhlédnutí onoho místa jsem přišel k závěru, že jsou v mé představivosti ještě značné mezery – viz toalety outside a ten bazének, ve kterém se snad skrývalo 63 % žabí populace v ČR, mě opravdu ohromili více než blesk z jasného nebe, které na tom místě vskutku bylo. Celý den beze mráčku a večer, kdy šlo sluníčko spát za hory, broučci a pan profesor Ondra popřáli dobrou noc, krajinu ozařovalo jen světlo hvězd, které se pomalu odkrývaly ze závoje temnoty..

Takže jsme přijeli, dostali jsme poučení, kde jsou sprchy, funkční a hygienicky, aspoň pro mě, vyhovující toalety, kdy bude jídlo, jaxe máme chovat, co se od nás očekává a konečně i plán trasy, kterou jsme měli ten den podniknout – zhlédnutí raritního mraveniště.

Vybalili jsme si na pokojích, chvilku prožívali odpočinek a potom jsme vyrazili. Šli jsme v horku, suchu, prodírali jsme se hustým porostem lučních cest, až jme nakonec přišli k malé, bezlidé dědině, níž jsme prošli a kde jsme si udělali zastávku na dokoupení spořebovaných potravin. Poté vlastně už jen do mírného kopečku až k touženému lesu, kde jsme chvíli stáli ohromeni nad tou prací těch malých mravenečků, kteří se tam lopotili, běhali sem a tam, tam a sem, pro dřívka, jehličí, potravu, nám do bot… Před lesem se udělala společná fotka a následovala cesta domů. Někteři to vzali loukou a potom hodinu čekali na ostatní v domnění, že půjdou stejnou cestou jako dřív. Ale nakonec všechno dobře dopadlo 🙂 a shledali jsme se v „tábořišti“. Mylím, že bylo osobní volno, a potom nějaká večerní akce u ohně, který obětavá skupinka chlapců za pomoci nejtupější sekyry světa utvořila. Špekáčky se opekly, mnoho sklenic kofoly se vypilo a mnoho písní zazpívalo a zahrálo. Někteří se sprchovali, něktěří si vlezli do potoka a pak už jen večerka a spinkání.

Další den jsme se po budíčku dočkali párkové snídaně a cesty na nejvyšší vrchol v okolí (asi si to já osobně myslím) – na Javořinu. Cesta tam byla pořád do kopce, šla cestou asfaltově zdobenou i tou lesní, ale všechny cesty vedou na Javořinu, a taxme se skutečně dostali ať už rychleji či pomaleji do srubu osamělého prodejce výborné zelňačky, kofoly, En3rg1 drinků, pochutin a všeho možného. Tam jsme se zregenerovali a čekala nás cesta zpátky. Po návratu jsme myslím zasedli do tamějšího pubu a sledovali fotbal. A ti co nesledovali, tak… dělali něco jiného. Každopádně se opět udělal oheň a trávil se volný čas. A potom zase spinkání. (Omlouvám se za chybějící informace po návratu do tábora, ale byl jsem velmi dlouho zavřený v té „buňce“, kde jsme bydleli, tak prosim o doplnění informací.)

A konečně sobota, odjezd, svatba, ale hlavně soutěž v petangu, kterou s přehledem vyhrála dvojice Lojza Matucha a obdržela hlavní cenu – nic, možná jen pocit si v duchu říct „Jsme Masters of Boules.“ 🙂 A tedy snídaně, oběd, odjezd – toť byla náplň toho dne. A bylo tomu tak. Čekal nás úklid, ústel a úbal věcí do batožin. A cesta dóm, kterou někteří, vlastně jen Matu, zahájili v duchu šetření nákladů na cestu, a proto se vydali na opačnou stranu než my, o zastávku dále. A teda už musím končit, protože mám ten fotbal.

Takže cesta byla dobrá, Matu zase nedal vědět, že odešel s jeho mami, a taxe stal osobou dne :). Čekalo nás rozloučení na nádraží a rozchod domů.

A co na závěr? Tak mně osobně ten výlet přinesl to, že znám lépe některé supr lidi a nezapomenutelné vycházky..

Foto a ostatní technické věci dodá asi Opaquit a spol.

Fotografie




Počet komentářů: 4

Komentáře se řadí od nejnovějších po nejstarší.

  1. Kačka:

    No jo,něco je nahrané na stránkách,ale já to neumím dat na web,tak zatím jen jedna..ale lepčí je něco než nic…Já mám totiž fotky spíš terriny a tak..hromadných mám jen tak…12…

  2. Lussy:

    Pěkně si to Loydo shrnul!
    Mě se výlet líbil moc, ale mohlo to být delší….škoda 🙁
    Určitě nezapomenu na „bazén“ s užovkama, hafo pulcama a malinkýma žabičkama, ten byl prostě dokonalej 😀
    nebo výšlap na Javořinu v největším vedru, jaké tam bylo… ale za tu kofolu to přece jen stálo 😀

  3. trubec:

    Loydo musím konstatovat, žes to napsal fakt hezky…. ňekl bych, že sdílím většinu pocitů a názorů, takže jsi to napsal velice výstižně. Na fotešky bych se taky rád podíval, tak doufám že se to podaří sem dát co nejdřív….

  4. Kačka:

    No jako výlet je na 1*…uplně suprový a mně se uplně…prostě mega moc líbil 🙂 Paja byl v ten odjezd fakt nezapomenutelný..jak s tou zastávkou, tak potom jak odešel 😀 Fotky.. budou,ale kdy,to nevím.


Přidat komentář

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.




stránky


kategorie


odkazy


vyhledávání

 

archiv příspěvků



Copyright © 2006–2009 Třída bídáků | Administrace: Jan Klat, Jan Kolařík & Kateřina Kubová | Webdesign: Jan Kolařík | RSS kanál | Přihlásit se | | WordPress